Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem neboli SCFA (zkratka pochází z anglického názvu short-chain fatty acids) jsou mastné kyseliny, které mají méně než šest atomů uhlíku. Příkladem je kyselina máselná. Viz také mastné kyseliny.

Mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem neboli MCFA (zkratka pochází z anglického názvu medium-chain fatty acids) jsou mastné kyseliny, které mají 6–12 atomů uhlíku. Příklady jsou kyselina kapronová, kaprylová, kaprinová a laurová. Viz také mastné kyseliny.

Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem neboli LCFA (zkratka pochází z anglického názvu long-chain fatty acids) jsou mastné kyseliny, které mají 13–21 atomů uhlíku. Příklady jsou: z nasycených mastných kyselin – kyselina myristová, palmitová a stearová, z nenasycených mastných kyselin – kyselina palmitoolejová, olejová, linolová, alfa-linolenová, arachidonová, eikosapentaenová, dokosahexaenová, elaidová a vakcenová. Viz také mastné kyseliny.

Esenciální mastné kyseliny jsou takové mastné kyseliny, které si organismus neumí sám vytvořit, a proto je odkázán na jejich příjem ve stravě. V případě lidského organismu je to kyselina linolová a kyselina alfa-linolenová. Viz také esenciální, mastné kyseliny, kyselina.

Polynenasycené mastné kyseliny neboli PUFA (zkratka pochází z anglického názvu polyunsaturated fatty acids) jsou nenasycené mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje více než jednou tzv. dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku. Mastné kyseliny si můžeme zjednodušeně představit jako řetízky kuliček (uhlíků). V případě polynenasycených mastných kyselin jsou spolu jednotlivé kuličky (uhlíky) ve většině míst spojeny jedním provázkem (vazbou), ale ve více než jednom místě jsou spojeny dvěma provázky (vazbami). Příkladem polynenasycených mastných kyselin jsou omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura omega-3 a omega-6 mastných kyselin, v tomto případě kyseliny alfa-linolenové a kyseliny linolové. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. V případě omega-3 (resp. omega-6) mastných kyselin se první dvojná vazba nachází mezi třetím a čtvrtým (resp. šestým a sedmým) atomem uhlíku (znázorněno červeně). (Zdroj: depositphotos.com) Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny (s výjimkou transmastných kyselin) mohou mít pozitivní vliv na zdraví člověka, neboť příznivě ovlivňují hladinu krevních lipidů. Z polynenasycených mastných kyselin se skládají polynenasycené tuky. Viz také mastné kyseliny, mononenasycené mastné kyseliny.

Omega-6 mastné kyseliny neboli omega-6 nenasycené mastné kyseliny jsou polynenasycené mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje přítomností tzv. dvojné vazby mezi šestým a sedmým atomem uhlíku (počítáno od „konce řetízku“, představíme-li si mastnou kyselinu zjednodušeně jako řetízek „kuliček“, tzn. atomů uhlíku). Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura omega-6 mastné kyseliny, v tomto případě kyseliny linolové. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. V případě omega-6 mastných kyselin se první dvojná vazba nachází mezi šestým a sedmým atomem uhlíku (znázorněno červeně). (Zdroj: depositphotos.com) Omega-6 mastné kyseliny se nacházejí v rostlinných olejích (například v kukuřičném, slunečnicovém, světlicovém nebo dýňovém oleji), různých druzích ořechů a semen. Jsou-li konzumovány umírněně (nejlépe místo nasycených tuků, které se nacházejí v mase a mléčných výrobcích), mohou být zdraví prospěšné. Omega-6 mastné kyseliny však velká část lidí přijímá spíše v nadbytku. Zejména je-li nízký příjem omega-3 mastných kyselin, mohou mít omega-6 mastné kyseliny i určitý aterogenní vliv. Proto by měl být sledován poměr omega-6/omega-3, který by měl být od 1 do 4. Omega-6 mastné kyseliny se řadí mezi esenciální mastné kyseliny. Viz také mastné kyseliny, omega-3 mastné kyseliny, omega-9 mastné kyseliny.

Mononenasycené mastné kyseliny neboli MUFA (zkratka pochází z anglického názvu monounsaturated fatty acids) jsou nenasycené mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje jednou tzv. dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku. Mastné kyseliny si můžeme zjednodušeně představit jako řetízky kuliček (uhlíků). V případě mononenasycených mastných kyselin jsou spolu jednotlivé kuličky (uhlíky) ve většině míst spojeny jedním provázkem (vazbou), ale v jednom místě jsou spojeny dvěma provázky (vazbami). Příkladem mononenasycené mastné kyseliny je kyselina olejová. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura omega-9 mastné kyseliny, v tomto případě kyseliny olejové. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. V případě omega-9 mastných kyselin se první dvojná vazba nachází mezi devátým a desátým atomem uhlíku (znázorněno červeně). (Zdroj: depositphotos.com) Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny (s výjimkou transmastných kyselin) mohou mít pozitivní vliv na zdraví člověka, neboť příznivě ovlivňují hladinu krevních lipidů. Z mononenasycených mastných kyselin se skládají mononenasycené tuky. Viz také mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny.

Nasycené mastné kyseliny jsou mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje pouze tzv. jednoduchými vazbami mezi atomy uhlíku. Mastné kyseliny si můžeme zjednodušeně představit jako řetízky kuliček (uhlíků). V případě nasycených mastných kyselin jsou spolu jednotlivé kuličky (uhlíky) spojeny vždy jedním provázkem (vazbou). Z nasycených mastných kyselin se skládají nasycené tuky. Obrázek 1: Nasycená mastná kyselina – schematický nákres. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (zelená), vodíku (oranžová) a kyslíku (červená). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Příklady nasycených mastných kyselin s krátkým, středně dlouhým a dlouhým řetězcem: názvy (vlevo), chemická struktura (uprostřed) a zjednodušeně znázorněná chemická struktura (vpravo). V prostředním sloupci jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). V pravém sloupci konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny, nenasycené mastné kyseliny.

Nenasycené mastné kyseliny jsou mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje jednou nebo více tzv. dvojnými vazbami mezi atomy uhlíku. Mastné kyseliny si můžeme zjednodušeně představit jako řetízky kuliček (uhlíků). V případě nenasycených mastných kyselin jsou spolu jednotlivé kuličky (uhlíky) ve většině míst spojeny jedním provázkem (vazbou), ale v některých místech jsou spojeny dvěma provázky (vazbami). Nenasycené mastné kyseliny se dále rozdělují na mononenasycené mastné kyseliny a polynenasycené mastné kyseliny. Mezi nenasycené mastné kyseliny se řadí i transmastné kyseliny. Z nenasycených mastných kyselin se skládají nenasycené tuky. Obrázek 1: Nenasycená mastná kyselina – schematický nákres. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (zelená), vodíku (oranžová) a kyslíku (červená). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Příklady nenasycených mastných kyselin – mononenasycené, polynenasycené a transmastné: názvy (vlevo), chemická struktura (uprostřed) a zjednodušeně znázorněná chemická struktura (vpravo). V prostředním sloupci jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). V pravém sloupci konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny, nasycené mastné kyseliny.

Mastné kyseliny jsou jednak základními stavebními kameny lipidů, jednak se podílejí na stavbě buněčných membrán, které jsou součástí každé buňky v lidském těle. Některé mastné kyseliny si tělo neumí vytvořit samo, označují se jako esenciální mastné kyseliny. Různé mastné kyseliny se liší mimo jiné: délkou řetězce (mastné kyseliny s krátkým, středně dlouhým nebo dlouhým řetězcem), stupněm nasycení (nasycené nebo nenasycené mastné kyseliny), u nenasycených místem, v němž se nachází nenasycená vazba (např. omega-3, omega-6, omega-9), tím, zda jsou pro organismus životně důležité (esenciální nebo neesenciální). Viz také kyselina a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz mastné kyseliny.